Drama pěti metrů čtverečních
21. ledna 2009 v 18:00 | Lucka
Na řece narostla přes noc malá Arktida. Svět sám pro sebe, se vším, co mu nesmí chybět. Jsou tam miniaturní formy zimomřivých lišejníků, v ledovcích zamrzlé smrtelně nebezpečné bakterie, ovce sněžná, kterou si možná někdo jen vymyslel aby měl co napsat do Wikipedie, a lední medvědi, kteří když jsou naštvaní, tak kopají do hranostajů, a kteří jsou bohužel tak malinkatí a maskovaní, že z nich vidíme jen drobounké černé tečky jejich nosů.
Naneštěstí přichází globální oteplování, ze břehů Arktidy se den co den řítí do hlubin srázy ledovců, lední medvědi bok po boku s imaginární ovcí vymírají. A tak jednoho dne půjdu na vlak a všechno už bude rozpuštěné. A já vrazím ruce do kapes a hlubokou zlostnou vráskou mezi obočím zaženu úvahu o reálnosti mého malého modelu Arktidy a konci medvědů.
Nový, šťastný, veselý, úspěšný, krásný, dokonalý...
31. prosince 2008 v 14:51 | Lucka
...můj přítel:D:D:D
(tak jinak: )
...rok 2009! Je to tak, ne? Takový ten rok přece bude. Než nastane 31.12.2009 a přijde nový, jiný, mladý a všemi nadšeně vítaný. Ale zatím je tu jen rok 2009. Takže vám všem přeju, aby byl šťastný, veselý, úspěšný, krásný, dokonalý...
Takový, jaký byste chtěli, aby byl.
PS: Ale stejně si neodpustím jednoho Garfielda... jen si domyslete místo 1980 rok 2009.
Santova děvka
15. prosince 2008 v 18:58 | Lucka
Jsou krásné! Lesklé a červené, podpatkové a extravagantní, praštěné a legrační. A jsou to moje nové boty. Boty, kvůli kterým se na mě ráno pohoršeně koukly dvě stařenky, kvůli kterým na mě civěl kluk s rozkrokem u kolen, kvůli kterým se za mnou otáčely paní a slečny.
A představte si, já je nemám jen tak. Mám je proto, že mě rozčiluje neuvěřitelná jednotvárnost stylu oblékání holek v týhle zemi. Rozhlédněte se kolem sebe. Támhle jde holka věku mezi 12 a 17 lety. Má rovné hnědé vlasy, na sobě jeany, péřovou bundu s kožešinou na kapuci, na nohou bílé "kecky", je trochu moc nalíčená. Na proti ní prochází rázným krokem a sebevědomým výrazem slečna v černých kozačkách, jeanách a černém kabátu. Opodál stojí zastánkyně hippies stylu, na nohou má nejspíš martensky. A hele. Támhle jde holka ve věku mezi 12 a 17 lety. Má rovné hnědé vlasy, na sobě jeany... nebo to je ta samá? Kdepak, tahle je přeci jiná - má ve vlasech melír. A její kamarádka, ta je zajímavá, koukněte, jaké má pěkné černé kozačky...
Nechci na sebe strhávat pozornost, nechci, aby se za mnou všichni otáčeli. Chci jen být jiná. Taková, jaká jsem. Bez černých kozaček.
I za cenu, že mi někdo řekne, že vypadám jako Santova děvka.